Skibobing - zimní sport pro zdravé i handicapované

Historie skibobu

http://www.skiboby.cz/o-skibobech/historie-skibobu

Proč zkusit skibob.

Skibob může zdravým lidem dát možnost vyzkoušet něco jiného, než je sjezdové lyžování nebo snowboarding. Může být pro ně zajímavou alternativou, jak si zpestřit zimní pobyt na horách. Mezi našimi klienty jsou i takoví, kteří si jízdu na skibobu vyzkoušeli a dnes jí dávají přednost před lyžováním.

Moderní rekreační sjezdové lyžování je dnes téměř výlučně o carvingovém stylu. V carvingových obloucích však dochází k výraznému přetížení a tím i k nadměrnému zatěžování kloubů dolních končetin. Pokud patříte do skupiny lidí, která má nějaké zdravotní problémy a lyžování je pro vás vzhledem k fyzické náročnosti nebo pohybovým limitům nadměrně zatěžující, vězte, že při jízdě na skibobu je to jiné. Za jízdy v kabince lanovky nebo na lyžařském vleku sedíte a sedíte i při jízdě z kopce. Pokud cítíte při jízdě únavu, můžete kdykoli na chvíli zastavit a na sedátku si odpočinout. Při celodenním ježdění je zátěž na nohy skibobisty jen zlomkem toho, co musí vydržet nohy lyžaře. Většina vaší hmotnosti se po celou dobu přenáší především na sedadlo. Nohy při jízdě také pracují, ale jsou v pokrčené poloze, jen s minimální zátěží.

Pokud vám zdravotní stav nedovoluje jízdu na lyžích nebo vám jízda způsobuje obtíže, zkuste jízdu na skibobu. Mezi naše zákazníky patří více lidí, kteří mají onemocnění dolních končetin, zejména nosných kloubů. Tito lidé zvolili skibob jako nejbližší variantu, která jim je schopna nahradit sjezdové lyžování.

Handicapovaným lidem nabízí skibob jednu z mála variant, při které si mohou aktivně užívat pohybově i fyzicky méně náročný, ale zábavný a relativně rychlý zimní sport.

Skibobing určitě patří mezi zimní sporty vhodné i pro handicapované. Pokud se pro něj rozhodujete, je vždy potřebné zvážit, jak velký je rozsah vašeho pohybového omezení. Lidé se závažnějšími pohybovými problémy budou spíše volit zařízení typu monoski nebo biski.
Ke skibobu je možno přidělat i pomocná „řídítka“ (držadlo), kterých se drží doprovodný zdravý lyžař jedoucí vzadu za skibobem na lyžích. Ten pak koriguje a případně přibržďuje skibob s handicapovaným jezdcem.

Jak to bylo u mne.

Od dětství jsem rád lyžoval a zimu bez lyží jsem si nedovedl představit. S přibývajícími léty jsem však začal mít zdravotní potíže s kolenními klouby. Částečně se na těchto problémech podílí i následky úrazů utrpěných při lyžování v dobách, kdy bezpečnostní vázání bylo ještě v plenkách a na lyžích téměř výlučně vládlo pevné vázání „Kandahár“. Nejdříve operace menisků a o pár let později se objevila i artróza v obou kolenních kloubech. Onemocnění mi začalo způsobovat stále větší potíže. Zatížení, které jsem při lyžování podstupoval, mi nepříjemné bolesti jen stupňovalo. V posledních letech mne to na sjezdovku již ani nelákalo. Vědomí, že v dalších dnech, které budou následovat po výletu na hory mne každý krok „odmění“ bolestí větší než obvykle, mi bránilo uvažovat o tom, nabalit lyže a vyrazit za sněhem. V hloubi duše jsem se však stále nechtěl smířit s myšlenkou, že můj nejoblíbenější zimní sport je nenávratně pryč a na lyžích už jezdit nebudu. Ačkoli jsem skibob, jako zimní sportovní náčiní znal, nápad na jeho pořízení se nějak nechtěl narodit! Trvalo to dlouho, než se objevila úvaha, jak to zařídit aby při lyžování mohl člověk sedět.

Najednou to bylo na světě! Myšlenka „JEDU DO KOPCE A SEDÍM, JEDU Z KOPCE A ZASE SEDÍM“ mi zcela jasně ukázala cestu, kterou bych měl jít.

Vzhledem ke skutečnosti, že mám blízko ke strojírenské výrobě, neuvažoval jsem o ničem jiném, než o tom, že si skibob vyrobím sám. Pár skic na papír a pak již počítačový kreslící program. Bylo to takové velké konstrukční cvičení, jako za dob mého mladí ve škole.

Výroba prototypu pak byla jen dalším zákonitým stupněm vývoje. Nejdříve konstruováním a později výrobou jsem strávil mnoho dnů. Úkol byl jasný: Stihnout do konce zimní sezóny otestovat vyrobený stroj. Podařilo se!

Před prvním dnem, stráveným se skibobem na sjezdovce jsem měl obavy, jak zvládnu co by samouk první jízdy. Mohu z vlastní zkušenosti říci, že jízda na skibobu je velmi intuitivní a jedno dopoledne mi stačilo na pochopení základních principů ovládání a jízdy. Samozřejmě, že člověk není hned po prvním dni mistr, ale určitě sjede běžnou sjezdovku bez větších problémů. Další dny je to již o pilování stylu, kdy se snažíte vyvarovat chybám, které sami docela snadno rozpoznáte.

Přeji každému, pro koho se stalo lyžování nedostupné, aby se nevzdával a našel opět cestu na zasněžené kopce.